Mrkev je bezesporu jeden z nejoblíbenějších druhů zeleniny nejen u nás, ale i na celém světě. Mrkev se hodí jak k tepelné úpravě, tak i ke konzumaci za syrova v různých salátech a pomazánkách. Skvělá je i jen tak sama o sobě. Tedy alespoň za předpokladu, když si z obchodu nepřinesete mrkev, chutnající jako kus mýdla.
Mrkev s oblibou pěstují i drobní zahrádkáři, jelikož je její pěstování relativně snadné a mrkvi se v našich zeměpisných šířkách daří. Kromě občasného vypletí a případného protrhání na začátku růstu, toho až tak moc nepotřebuje.
I když je sice mrkev v obchodech stále poměrně levnou záležitostí, daleko lépe chutná mrkve, kterou si vypěstujete sami na zahrádce. K výsevu samozřejmě potřebujete semínka. Řada začátečníků netuší, odkud se semínka mrkve vlastně berou. Jasně, koupíte je v obchodě, ale kde je najdete na samotné rostlině?
Obsah článku
Jak vznikají semínka mrkve?
Semínka mrkve pocházejí, jak jinak než z mrkve. Nemají však nic společného s oranžovou částí mrkve – to je pouze kořen. Semena mrkve se získávají z odkvetlých květenství. Květenství mrkev vytváří zpravidla až druhý rok od výsevu. Po odkvětu květenství usychá a semínka vypadávají a dále se rozšiřují například s pomocí větru.
Pokud byste chtěli uchovat semínka pro další rok, tak je potřeba je sesbírat dříve než vypadnou na zem.
Kdy kvete mrkev?
Mrkev obecná je dvouletá rostlina. První rok tvoří listoví a kořen, ve kterém se střádají živiny. Po přečkání zimy začne druhým rokem mrkev tvořit lodyhu, na které následně vzniká květenství. Z toho vyplývá i důvod, proč většina pěstitelů kvetoucí mrkev a následně její semínka nevidí – mrkev se na jejich zahrádce druhého roku růstu prostě a jednoduše nedočká. Pěstována je totiž kvůli kořene a tak ji sklízíme hned v létě nebo na podzim.
Jak vypadá květ mrkve?
Mrkev patří do čeledi miříkovitých, což je čeleď zahrnující necelých 4 000 druhů rostlin s rozšířením téměř po celém světě včetně arktických oblastí. Do této čeledi spadají například i kopr, kmín, koriandr nebo i neblaze proslulý bolševník. Květy mrkve jsou jmenovaným rostlinám podobné.
Květenství mrkve má podobu složeného okolíku, což je složené květenství, u nějž z vřetene paprskovitě vyrůstají stopky zakončené dalšími okolíky, kterým říkáme okolíčky. Počet okolíčků se většinou pohybuje v rozmezí 20 až 40 kusů.
Samotné květy jsou zpravidla bílé. Uprostřed okolíku se může objevovat jeden nebo i více fialových květů. Existují ale i odrůdy s jinou než bílou barvou květů – příkladem může být purpurová barva.
Ačkoliv květ mrkve vypadá moc pěkně, není to něco, co by většina zahrádkářů chtěla vidět. Pokud vám totiž jde mrkev do květu hned první rok, znamená to, že je něco špatně.
Proč jde mrkev do květu?
I když jsme zmínili, že mrkev kvete až druhým rokem svého života, můžete se setkat i se snahou jít do květu hned první rokem. A to je pro zahrádkáře problém, protože mrkev pak netvoří kořen, pro který ji zpravidla pěstujeme.
Mrkev začne tvořit květ hned v prvním roce zpravidla proto, že byla vysazena moc brzy. Vlivem prudkých změn počasí, které nejsou brzy z jara výjimečné, může dojít k urychlení vegetačního cyklu a rostlina si pak obrazně řečeno myslí, že už je po zimě. Začne tedy nasazovat květy a růst kořene se zastaví.
Pokud se vám toto stane, můžete zkusit květy zaštípnout, nicméně úspěšnost tohoto kroku je značně nejistá. Jestliže máte jen několik takovýchto „vykvetlic“, tak to většinou není žádná katastrofa, ale pokud by se to týkalo většího množství rostlin, tak máte jistější, když zasejete novou várku.
Kdy se vysévá mrkev?
Mrkev obecně špatně snáší transplantaci a proto se semínka vysévají přímo na venkovní stanoviště. Výsev se běžně provádí na jaře v březnu nebo dubnu. Některé odrůdy je možné sadit i na konci jara. Doba vhodná k výsevu je vždy uvedena na sáčcích se semínky.
Stejně tak na sáčku naleznete údaj s doporučeným sponem výsevu. U mrkve se často uvádí 30 x 5 cm. To znamená, že by se mrkev měla sadit do řádků od sebe vzdálených 30 cm a mezi jednotlivými rostlinkami by měla být vzdálenost 5 cm.
U mrkve se ale vzdálenost mezi rostlinami v řádku při výsevu příliš neřeší, jelikož jsou semínka malá a často je nechtěně zasejete více nahusto. Ve výsledku to ovšem žádný problém není. U mrkve se totiž provádí jednocení nebo též protrhání. Díky protrhání nám zůstanou jen silné rostlinky s dostatkem prostoru pro další růst.
Důležitá je také hloubka, do které semínka zaséváte. Přesný údaj opět naleznete na obalu. Obvykle to bývá hloubka 1 – 2 cm.
Alternativně můžete mrkev zasít i na podzim. V tomto případě se setí provádí ideálně v nejpozdější možnou dobu před příchodem mrazů – typicky v listopadu nebo v prosinci. Takto vysetá semena vzejdou až na jaře a odmění se vám ranější sklizní.
Kdy se sklízí mrkev?
Čas sklizně mrkve se odvíjí od vyseté odrůdy. Zpravidla můžete mrkev sklízet již za 2 až 3 měsíce. Konkrétní údaj je vždy uveden na obalu semínek.
Uvedená doba je však vždy pouze orientační a záleží na konkrétních podmínkách tam, kde byly semínka zasety. Rychlost růstu ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi nejdůležitější se řadí samozřejmě klimatické podmínky, kvalita půdy a množství zálivky.
Čas sklizně je tedy potřeba přizpůsobit. Vhodné je si poznamenat, kdy jste semínka vyseli a pravidelně pak kontrolovat její zralost. Zralá bývá většinou v ten čas, kdy už se horní část kořene „klube“ na povrch. Nicméně i mrkev, jejíž kořen vůbec nevidíte může připravená ke sklizni. Zkontrolovat to můžete jedině tak, že jednu nebo dvě mrkve vytáhnete ze země.
Závěr
V dnešním článku jsme se spolu podívali na semínka mrkve a jejich původ. Mnozí zahrádkáři se s kvetoucí mrkvi vůbec nesetkají. Pokud se s nimi setkáte hned zjara po výsevu mrkve, značí to většinou problém a pravděpodobně budete muset nakvetlé mrkve vytrhat a případně i zasít novou várku.